PLNÍME SVÉ SNY
Pochod pohádkou z LET na MOŘINKU 1. 5. 2010
Děkovný pergamen
JAKÁ TO BYLA POHÁDKA?
Bylo, nebylo? V jednom království si spokojeně žili král Leťánek s královnou a měli krásnou dceru Mořinku. Mořinka byla ale rozmazlená, ufňukaná a také odmítala zdravit a děkovat. Jednoho dne urazila při procházce pohádkovým lesem obra. A protože to nebylo poprvé, rozčilený a rozzlobený obr princeznu zaklel. Mořinka zmizela.
Od té doby ji obyvatelé celého království hledali. Dlouho, dlouho se však nikomu nedařilo princeznu najít.
Jednoho dne se v království objevily dobré víly – sudičky. Těm, co princeznu hledali, napověděly: „Projděte pohádkový les. Poté, co splníte úkoly a nástrahy, které pro vás připravily pohádkové bytosti, a uhodnete hádanku nakonec, princeznu ze zakletí vysvobodíte.
Na cestu daly zachráncům kouzelnou rolničku. „Poslouží vám, aby jste v lese nepřekročili bludný kořen. Rolničku si chraňte - zlomí zlé zaklínadlo. Nesmíte ji proto ztratit!“, dodaly sudičky.
KOHO DĚTI CESTOU POTKALY?
A tak se na sto dětských zachránců s rolničkou a jednou tolik dětí bez rolničky, neboť sudičky nepředpokládaly takovou účast na pohádkové akci, vydalo se svými dospěláckými průvodci na cestu.
Ti, kteří byli na začátku cesty nejrychlejší, si obstarali i mapu kouzelného lesa. Tam dostávali razítková potvrzení od pohádkových bytostí, že splnili úkoly vedoucí k záchraně princezny.
První na děti čekala vodnice. Na potůčku si hlídala své perly ve stříbrné míse a chlubila se svými dušičkami. Šikovným dětem pak jednu perlu nechala vylovit. Do mapy přidala razítko se žabkou.
Blízko brodu si postavil svoji skrýš loupežník s kozou a kůzletem. Chtěl vědět, jestli děti umějí šplhat po laně. Těm, kteří jeho úkoly splnili, dovolil nakrmit kozu a pohladit kůzlátko.
Po přebrodění potoka a výstupu do kopce se před poutníky otevřela louka. Tam si svůj úkol připravili Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Opět se zachránci měli předvést, jak překonávají překážku po lanové lávce.
Dále na louce bydlel Motýl Emanuel s Makovou panenkou a kousek od nich měla svoji perníkovou chaloupku Ježibaba. Perníčků napekla dostatek, některý děti loupaly přímo ze střechy chaloupky. Také měla připravenou pořádnou lopatu, kterou uzdvihli jen ty nejsilnější děti. Zde byl na děti nachystaný chyták – místo Mařenky se k chaloupce nastěhovala Červená Karkulka!
Ale to ještě nebylo všechno. Kousek od chaloupky měli svůj kopec skřítkové s hospodyní Mořiskřítkou. Děti měly za úkol poskládat skřítky podle velikosti, nebo vyluštit hádanku či vymyslet básničku. Hospodyně jim také povídala o bylinkách. To už bylo pár kroků do cíle.
Těsně před návsí ještě poradila královna dětem hádankou: "Jeden z obrů zde na návsi, kterým vítr pročesává vlasy, ukryl ji ke svým nohám - jděte a najděte obra, u něj 3x zazvoňte rolničkou a vyřkněte: Obře, obře, splnily jsme všechny tvé úkoly, vydej nám princeznu!!"
A skutečně – pokud děti objevily toho správného obra a splnily to, co napověděla hádanka, usměvavá princezna celá v bílém se před nimi objevila.
Poděkovala za vysvobození a poslala děti ke králi Leťánkovi, který je odměnil medailí a děkovným pergamenem za vytrvalost a odvahu.
A pro ty, na které medaile nevyzbyla, byla připravena alespoň medaile čokoládová či jiná sladkost.
Dětem je opravdu za co blahopřát. Totiž, ujít celou vzdálenost od startu až do cíle a přitom plnit spoustu úkolů – to dalo práci!
Skutečně, zeptejte se jich!
Kromě občerstvení byla na Mořince připravena tvořivá dílna, kterou zajišťovala Radka Charapovová z klubu malých dětí Lumek. Děti si z přinesených přírodnin vytvářeli skřítky na památku. Své výtvory si pak mohly odnést, aby je předvedly králi nebo rodičům.
Pro ty, kteří už v cíli sotva nohama pletli, byl připraven koňský povoz. Svážel zdarma zájemce opět na start, některé až domů.
VELKÉ DÍKY!
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se našeho prvního pohádkového lesa účastnili – cestovatelům i pohádkovým postavám.
Chtěla bych moc poděkovat občanským sdružením a jejich přátelům – z Leťánku i Lumenu. Za skvělé kostýmy a perfektně připravená stanoviště. Velký dík patří obci Mořinka a jejich perníkové chaloupce, ježibabu jsme měli zapůjčenou přímo z úřadu. Také děkuji zástupcům České pojišťovny, kteří svým finančním darem přispěli na výrobu medailí s motivem perníkové chaloupky.
Také těm, kteří se nenechali odradit dlouhou frontou na začátku, jelikož si nikdo z nás, organizátorů, ani ve snu nepředstavil, že zájem o tuto akci třikrát přesáhne naše očekávání i s celou rezervou.
Moc děkuji i vyšší moci, že nám seslala velmi příznivé počasí.
NA ZÁVĚR
Pokud jste si vychutnali procházku nádhernou přírodou a vaše děti též, pak byl splněný cíl pohádkového lesa – za pohádkou a do pohádky se nemusí pouze ve světě fantazie a před televizní obrazovkou, jde to i ve skutečnosti!
Letošní první ročník pohádkového lesa se velmi vydařil. A pokud se příští rok sejdeme v podobném složení jako letos, bude akce ještě lepší!
Barbora Tesařová
DOJMY Z AKCE:
Dobrý den,
rády bych Vám a dalším organizátorům akce "Pohádkový les" vyjádřily velký dík za vydařenou akci. Nejen díky báječnému počasí jsme si to s dětmi užili. Jelikož jsme s kolegyní s Kámoclubu šly i s našimi dětmi a dalšími svěřenkami, viděli jsme, jak si to děti užívaly a byly opravdu nadšené. Rozhodně je za vším velký kus práce a pokud budete příští rok také akci pořádat, rády bychom se s Kámoclubem připojily. S dětmi a tvořením "zábavy" pro ně, máme rovněž bohaté zkušenosti a můžeme nabídnout některé sportovní disciplíny nebo sportovní stanoviště.
Ještě jednou díky a hezké dny přejí
Monika Veselá a Karolína Scalabroni z Kámoclubu
Dobrý den,
chtěla bych Vám poděkovat z Májový pohádkový les. Procházka lesem se mně i mým dvěma dětem (3 a 8) moc líbila. Mladší dcera nadšeně ťapala s očekáváním, jakou pohádkovou bytost brzy uvidíme a pohádková atmosféra vtáhla i staršího syna, který rád plnil všechny úkoly. Pohádkové postavičky byly moc milé a čarodějnice z Perníkové chaloupky byla tak reálná, že se s ní dcera odmítala i vyfotit, byla v ní malá dušička jak se čarodějnice bála. Opravdu velký dík všem, kdo se na realizaci této akce podíleli. V dnešní době je moc fajn vytáhout děti od televize a poznat okolí svého bydliště. Nic nedejte na hloupé řeči některých rodičů, že nedostali to či ono. Pro poprvé není nikdo příliš moudrý a nevím kolik z těch remcavých rodičů by bylo schopno přiložit pomocnou ruku při organizaci nebo vyjít s dětmi na procházku do lesa jen tak. Tento hezký výlet mi dokázali opravdu pokazit jen někteří samolibí rodiče, a to hlavně v případě, kdy mi jedna paní na vlečce za koňmi doslova zašlápla syna a na mou připomínku, že mu sedí téměř na hlavě bezohledně odcekla, že nesedí. Děti jsem tedy z vozu sundala a šli jsme k autu raději pěšky (koně přijeli až po nás). Pak by se měl každý rodič zamyslet sám nad sebou a všem nezbývá nic jiného než poděkovat.
Přeji jen a jen úspěch ve Vaší další práci a ještě jednou dík.
Dana Lopatová